Aleš:
Daniel Kahneman, v bestselleru Myšlení rychlé a pomalé, popisuje, jak spolu s týmem izraelských armádních psychologů posuzoval kadety. Cílem psychologů bylo, říct na základě plnění zadaného týmového úkolu a interakce jednotlivých kadetů mezi sebou, kdo z nich má předpoklady k tomu, být úspěšný voják.
Tým psychologů, včetně budoucího nositele Nobelovy ceny, Kahnemana, si byli vnitřně natolik jistí svojí predikcí, že když za půl roku dostali zprávu z vojenské školy a porovnali ji s jejich předpověďmi, byli v šoku. Predikce byly úplně mimo. Psychologové měli menší úspěch, než kdyby si prostě jen hodili mincí.
To mě přivádí k otázce výběru nových zaměstnanců. Pokud fundovaní psychologové v polovině minulého století nedokázali analytickým pozorováním určit budoucí úspěšné vojáky, jak mohou dnešní zaměstnavatelé rozeznat budoucí úspěšné talenty?
Co je tím klíčem k úspěšnému posouzení, Honzo? Co o prediktorech úspěchu ví věda dnes?
Honza:
Houževnatost jako klíč
Zajímá vás, co představuje jeden z nejlepších prediktorů úspěchu v pracovním životě?
Přestože odpovědí na tuhle klasickou otázku sociální psychologie nashromáždila celou řadu, výzkumy Angely Duckworth (2017) z posledních let dokládají, že jedním z nejlepších prediktorů je tzv. GRIT. Do češtiny přeložený jako HOUŽEVNATOST.
Houževnatost představuje znak osobnosti člověka. Je to jeho schopnost vytrvale vzdorovat obtížím, čelit náročným zkouškám, snášet neúspěch a nepohodu, které při sledování dlouhodobých cílů vždy nastávají. A jak nám připomínají Murphyho zákony, problémy vždy přijdou v tu nejnevhodnější dobu.
Houževnatost dokáže podle analýz Duckworth a jejích kolegů (Duckworth et al., 2007, 2009, 2011) lépe předpovědět úspěch jedince při studiu, řešení náročných pracovních úkolů, stejně jako při soutěžích, kde je třeba dlouhodobé systematické přípravy.
Čím vyšší skóre v rámci svého posouzení člověk na škále houževnatosti získá, tím je pravděpodobnější, že se dokáže úspěšně poprat s nástrahami života. Při sledování dlouhodobých pracovních cílů je pak toto skóre mnohem lepším prediktorem úspěchu než vysoká hodnota IQ, mimořádná emoční inteligence, dobré školní výsledky nebo další znaky osobnosti člověka.
Jako člověk, který se nepovažuje za mimořádně chytrého, natož abych se skvěle vyznal ve všech nuancích mezilidské interakce, jsem sám přesvědčený, že za velkou částí věcí, které se mi v profesním životě kdy podařily, stojí právě houževnatost. Dokonce i z dostupných dat z České republiky víme, že lidé s vyšším skóre houževnatosti dosahují vyšší úrovně vzdělání, mají o dvacet až třicet procent lepší výdělky a také jsou více spokojeni s prací. Houževnatost totiž ovlivňuje celkové vnímání života. Pokud jste houževnatější, zpravidla máte tendenci být optimističtější.
Houževnatá organizace
Pokud chcete lépe porozumět kandidátům o práci nebo jen lépe podporovat své kolegy v rozvoji, určitě u nich vždy zvažte právě tento osobnostní rys. Jestliže nás totiž poslední tři roky něco naučily, současné organizace musí být HOUŽEVNATÉ. Houževnatost se podle Duckworth (2017) totiž vyplatí hned dvakrát. Za prvé tehdy, když se tento osobní rys spojí s talentem, a stane se z nich dovednost. Po druhé pak tehdy, když se dovednost spojí s úsilím. Právě tohle spojení vede k dosahování výsledků.
Jenom to, že talentovaný extrovert dokola trénuje všechny dílčí prodejní postupy, z něj postupně udělá zdatného prodejce. A jenom to, že zdatný prodejce pokračuje během svého zaměstnání v prodeji, navzdory všem odmítnutím a neúspěchům, z něj nakonec udělá opravdu úspěšného prodejce. Ostatně podle mnoha prodejních statistik si musí i ti nejúspěšnější prodejci v prvních dvou letech své kariéry zvyknout na velké množství odmítnutí a neuzavřených obchodů (Syed, 2021).
Dobře tento princip ukazuje vyprávění Joa Martina, prvního trenéra veleúspěšného boxera Muhammada Aliho:
„Když ke mne poprvé přišel, byl úplně obyčejné děcko. Silně pochybuji, že by na něj nějaký skaut během prvního roku vůbec něco vsadil. Přibližně po roce společného tréninku jsem ale začal vidět jeden důležitý rozdíl – i když byl pořád dost neobratný, bylo tu ještě něco jiného – měl potenciál. Protože to děcko bylo ochotné obětovat vše nezbytné pro úspěch ve svém sportu. Tehdy jsem si uvědomil, že je prakticky nemožné ho čímkoliv odradit (Hennesy, 1991).“
Rozvoj houževnatosti
I když ne každý máme ve své práci stejný GRIT jako Muhamad Ali ve své boxerské kariéře, tady jsou některé tipy pro systematické rozvíjení houževnatosti v organizacích:
- Umožněte svým pracovníků sledovat cíle, které je zajímají. Pokud budou ve shodě s jejich zájmy, budou při jejich sledování houževnatější.
- Dbejte na to, aby se dosahování dlouhodobých cílů vždy dělo na každodenních základech. Opakování i té sebemenší aktivity, pokud se děje pravidelně a postupně se zvyšuje její délka či náročnost, pomáhá budovat houževnatost. Ta se stává neuvědomovaným zvykem a automatizovanou reakcí.
- Dejte pracovníkům pocit přesahu – širší smysl a odpovědnost jejich pracovní mise. Pokud člověk nepracuje jen pro sebe, ale cítí odpovědnost za druhé a má pocit, že svou prací přispívá něčemu většímu, než je on sám, je houževnatější.
- Pokud jde do tuhého, nikdy nevytvářeje černé scénáře, ale dejte druhým naději na lepší budoucnost. Právě naděje posiluje v těžkých chvílích houževnatost.
- Budujte kulturu houževnatosti – obklopte ty, kteří jí tolik nemají, těmi houževnatějšími. Příklad kolegů a kultura houževnatosti vede ty, kteří by to již dávno vzdali, k tomu, aby pokračovali dále. Mimoděk pak postupně přeberou návyky a perspektivu svých kolegů.
Zdroje
- Duckworth, A. L. (2017). Houževnatost. Síla vytrvalosti a vášně. Praha: Jan Melvil Publishing.
- Duckworth, A.L., Peterson, C.; Matthews, M.D. & Kelly, D.R. (2007). „Grit: Perseverance and passion for long-term goals“. Journal of Personality and Social Psychology, 92(6), 1087–1110.
- Duckworth, A. L. & Quinn, P.D. (2009). Development and validation of the Short Grit Scale (GRIT–S). Journal of Personality Assessment, 91(2), 166–174.
- Duckworth, A. L., Kirby, T. A., Tsukayama, E.; Berstein, H. & Ericsson, K. A. (2011). Deliberate Practice Spells Success: Why Grittier Competitors Triumph at the National Spelling Bee. Social Psychological and Personality Science, 2(2), 174–181.
- Hennesy, J., (1991). Muhammad Ali: „the greatest“. New York: Smithmark Publishers.
- Syed, M. (2021). Rebel Ideas. London: Platiron Books.
Užili jste si článek? Pokud ano, budeme rádi za sdílení.