Aleš:
Celoživotní vzdělávání není dnes jen výsadou manažerů, ale nutnou potřebou všech pracovníků v organizaci! V kontextu neuvěřitelně rychle se rozvíjejících technologií, které mají dopad na naše životy, si firmy i jejich zaměstnanci absencí dalšího vzdělávání, nechávají ujet vlak.
Manažeři často opojení úspěchem svého jedinečného produktu, služby nebo technologie, kterou nabízí, zapomínají na zadní vrátka. Stačí vzpomenout fenomenální Blackberry či Nokiu. Značky mobilních telefonů, které konkurence v podstatě převálcovala inovacemi.
Honza:
Pět klíčových bariér k dalšímu vzdělávání
Napadlo vás někdy, proč se kolegové okolo vás prostě nechtějí vzdělávat? Proč se nechtějí učit nic nového a malinko se posouvat dále?
Tuhle otázku si možná nekladete jen vy, ale vyslovují ji i úředníci v Bruselu, kteří si již dříve vytkli za cíl, že by se v každém členském státě EU mělo více než 15 % dospělých pravidelně vzdělávat (EC, 2009). To v jazyce evropských byrokratů znamená zapojit se alespoň jednou měsíčně do jakékoliv formy organizovaného učení. Česká republika v tomto ukazateli samozřejmě dostává na frak a co hůře, od roku 2011 se jenom zhoršuje.
Protože mne tento druh otázek vždy profesně velmi zajímal, společně se svými kolegy jsem realizoval řadu výzkumů, které se snaží o jejich zodpovězení (Kalenda, Kočvarová & Vaculíková, 2022; Vaculíková, Kočvarová & Kalenda, 2021). V rámci nich jsme postupně zjistili, co představuje pět nejsilnějších bariér, jimž dospělí čelí, když se mají zapojit do jakékoliv formy organizovaného učení.
Překážka první – nabídka vzdělávání
Podle téměř poloviny Čechů, kteří se neúčastní dalšího vzdělávání, není stále dost informací o vhodných kurzech a také není ani dost vhodných kurzů samotných. Ani boom online vzdělání po pandemii COVID-19 v tomto ohledu situaci výrazně nezměnil. Více než třetina respondentů je navíc přesvědčena, že kvalita nabízených kurzů bývá poměrně nízká.
Překážka druhá – pracovní podmínky
Nejsilnější překážku zapojení do organizovaného učení představují pracovní podmínky. Zejména respondenti, kteří se vůbec nezajímají o další vzdělávání, tvrdí, že organizované učení jim nijak nezlepší jejich znalosti a dovednosti, které potřebují pro práci, či jejich pracovní pozici. V mnoha organizacích se to po nich navíc neočekává.
Překážka třetí – čas
Čas je jednou z nejdražších komodit, kterou mají lidé k dispozici, proto vystupuje i jako významná bariéra i případě dalšího vzdělávání. Více než polovina dospělých v Česku zdůrazňuje, že se nevzdělává právě z tohoto důvodu. Jsou buď příliš zaneprázdněni svou prací, starostí o rodinu, nebo svými koníčky.
Překážka čtvrtá – absence vzdělávací potřeby
Velmi silně jsou mezi lidmi zakořeněny negativní postoje a emoce k dalšímu učení. Pro téměř dvě třetiny současných Čechů, kteří se nevzdělávají, je organizované učení spojeno s nepříjemnými pocity. Navíc jim nepřináší ani pocit uspokojení či jiný smysl.
Překážka pátá – obavy
Poslední překážka, kterou identifikovala naše faktorová analýza, je spojena s obavami. Více jak 40 % ne-účastníků má obavy z toho, že by další vzdělávání nezvládla z důvodu svých současných schopností a styděla by se před druhými za to, že něco neumí nebo neví.
Čtyři nástroje, které může použít každá organizace
Pokud vidíte, že se některé z těchto překážek objevují i ve vaší organizaci, zkuste v ní aplikovat některý z následujících nástrojů:
- Dbejte na kvalitu provedení a obsahu každého vzdělávání. Dobře si zmapujte, jaké dovednosti vaši pracovníci opravdu potřebují a těm se důkladně věnujte. Méně je v tomto případě vždy více. Dobré provedení raději menšího množství vzdělávacích akcí zvyšuje věrohodnost a posiluje dopad učení.
- Zaměřte se na vzdělávání, které mohou lidé přímo a ihned efektivně využít ve své práci. Právě okamžitá přenositelnost je nejčastějším kritériem pozitivního hodnocení vzdělávání a důvodem, proč v něm chtějí lidé dále pokračovat (Kyndt et al., 2012). Uvažujte o vzdělávání pracovníků tak, jako by mělo být přirozenou součástí změny jejich práce. Nepopisujte jim výhody určitého programu, rovnou ho s nimi použijte pro řešení jejich problémů.
- Udělejte z času svého spojence. Vymezte pro vzdělávání raději menší časovou dotaci v rámci pracovní doby než velkou po pracovní době. Doplňte takovéto vzdělání časově flexibilními formáty – videa, blogy, které mohou kolegové po malých dávkách konzumovat v mezičase.
- Vyhýbejte se tradičním školním formátům vzdělávání a „poučování“, které mohou jen posilovat negativní postoje k organizovanému učení. Snažte se vytvořit pozitivní emocionální atmosféru, v níž se budou účastníci cítit bezpečně a zmizí jejich obavy. Učiňte z neznalosti přednost, nikoliv nedostatek. Právě ti, kteří mají horší startovní čáru, mohou díky vzdělávání o to více růst.
Zdroje
- European Commission (2009). Strategic framework for European cooperation in education and training (ET 2020). Official Journal of the European Union, 2009/C119/02, 12 May 2009. http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex:52009XG0528(01)
- Kalenda, J., Kočvarová, I., & Vaculíková, J. (2022). Barriers to participation of Low-educated Workers in Non-formal Education. Journal of Education and Work. Pre-published, 1-16. https://doi.org/10.1080/13639080.2022.2091118
- Kočvarová, I., Vaculíková, J. & Kalenda, J. (2021). Development and Initial Validation of the Cognitive and Non-cognitive Factors of Non-participation in Non-formal Adult Education Questionnaire. Journal of Psychoeducational Assessment. Pre-published, 1–16. http://doi.org/10.1177/07342829211060571
Užili jste si článek? Pokud ano, budeme rádi za sdílení.